
Představte si, že dinosaurus z obrázku obživne a začne vás honit, aby vás sežral. Co se ve vašem těle stane? Vyplaví se hormony, zejména adrenalin a kortizol. Prožíváte akutní stres. Díky tomu se vaše tělo dostane do režimu bojuj nebo uteč. Předpokládám, že byste si vybrali druhou volbu a utíkali, jak nejrychleji to jen jde.
Co se stane, když máte to štěstí a predátorovi utečete? Hladina zmíněných hormonů se sníží a tělo se vrátí do hormonální rovnováhy.
V dnešní době nás naštěstí žádní predátoři nehoní, za to nás však honí lhůty, uhánějí klienti, tlačí nás pracovní či osobní povinnosti. A naše tělo na to reaguje stejně, jakoby nás honil predátor.
Problém je v tom, že po odeznění jedné stresové situace na nás působí další a další stresory. My tak zůstáváme v režimu bojuj nebo uteč a tělo se není schopné vrátit do hormonální rovnováhy. Když to trvá delší dobu, ze stresu akutního se stane stres chronický, který už má na naše tělo velice negativní dopad.
Důsledkem může být vyčerpání, snížení imunity, bolesti, problémy se spánkem, psychické problémy a další symptomy.
Jak tedy zabránit tomu, aby se ze stresu akutního nestal stres chronický, který nám škodí?
Když si tuto otázku hodíte do googlu, vyskočí na vás klasické rady typu cvičit, meditovat, mít kvalitní spánek, udržovat dobré sociální vztahy, trávit čas v přírodě.
A víte proč se objevují právě tyto rady? Víte, co se v našem těle děje při těchto aktivitách? Já myslím, že je fajn to vědět, protože, když víme, jaké procesy se v našem těle odehrávají, můžeme s tím vědomě pracovat.
Tak se na to pojďme podívat.
Opět velkou roli hrají hormony a další chemické látky. Při zmíněných aktivitách se v těle vyplavují zejména serotonin, dopamin, endorfiny a oxytocin, které mají blahodárný vliv na zlepšení naší duševní pohody.
Takže když se po akutním stresu naše tělo nedostane zpět do rovnováhy, resp. když na nás působí další a další stresory a my jsme dlouhodobě ve stresu, je třeba vědomě zaktivovat zmíněné “hormony štěstí”.
Serotonin – hormon dobré nálady
Serotonin nám přináší pocit štěstí, radosti a dobré nálady.
Pro tvorbu serotoninu je důležité sluneční světlo, které stimuluje mozek k jeho produkci. Čím více serotoninu mozek vyprodukuje, tím více je člověk přes den v psychické pohodě.
V noci se pak serotonin mění na melatonin, který napomáhá klidnému spánku. Díky kvalitnímu spánku pak máme více energie a jsme odolnější vůči stresu.
Logicky pak nízká hladina serotoninu má za následek špatnou náladu, a může vyústit v depresivní pocity. A protože už víme, že serotonin se v noci přeměňuje na melatonin, nepřekvapí nás, že jeho nedostatek může způsobit problémy se spánkem.
Pokud tedy chceme být v pohodě, mít energii a cítit se radostně, je třeba si udržovat hladinu serotoninu v normě.
Jak už jsem zmínila, důležitou roli v produkci serotoninu sehrává sluneční světlo, což pro nás, kdo tráví převážnou část svého pracovního dne v kanceláři, není moc dobrá zpráva. Ale jak se říká, kdo chce, hledá způsoby, kdo nechce, hledá výmluvy.
Hledejte způsoby, jak co nejvíce času strávit venku. K soudu choďte pěšky. Najděte si trasu do práce nebo z práce tak, abyste alespoň část mohli jít pěšky. Dávejte si v práci pauzy u otevřeného okna. Prostě, hledejte možnosti, jak k sobě dostat přes den, co nejvíce slunečního světla. Naopak večer myslete na to, že je třeba světla ubrat, a to zejména modrého světla z obrazovek, které brání přeměně serotoninu na melatonin.
Dopamin – hormon odměny
Dopamin se uvolňuje v mozku v situacích, kdy dosáhneme cíle nebo jsme za své úsilí odměněni, což nám dává pocit uspokojení. Jeho optimální hladina je tak zásadní pro náš pocit spokojenosti, naše nadšení, motivaci, energii.
Velký vliv na hladinu dopaminu má spánek. Po probdělé noci je množství dopaminu mnohem nižší než obvykle, proto nemáme energii ani motivaci cokoliv dělat.
Jak je shora uvedeno, dopamin se tvoří, mj. když dosáhneme nějakého cíle. Dalo by se tedy říct, že dobrou pomůckou pro zvýšení hladiny dopaminu může být TO DO list, kdy po splnění úkolu a odškrtnutí položky ze seznamu, mozek uvolní dávku dopaminu.
Jenže takový TO DO list může být pěkně zrádný. Co se totiž stane, když položky ze seznamu (ať už z jakéhokoliv důvodu) zůstávají neodškrtnuté? Může nás přepadnout naopak demotivace, pocit neschopnosti a ruku v ruce s tím pokles energie.
Zkuste tedy vyměnit TO DO list za DID list. Na konci dne si sedněte k prázdnému listu papíru a napište všechno, co jste během dne udělali. Všechno! Budete se divit, kolik jste toho během jednoho dne zvládli.
Někdy máme pocit, že jsme přes den nic neudělali a neodškrtnuté položky na TO DO listu nám tento pocit ještě umocní.
Jenže den se neskládá jen z velkých akcí, naopak je složen z několika malých, ale přesto důležitých činností, a když si zrevidujete den a opravdu poctivě si vypíšete, co všechno jste udělali, budete se na konci dne cítit jako superhrdinové. Místo nářku, že v tak krátkém čase, který vám den nabízí, se nedá nic stihnout, budete naopak žasnout, kolik jste schopni toho v tomto čase zvládnout. Slibuji vám, že se určitě dostaví pocit uspokojení.
Oxytocin – hormon lásky
Tento hormon se vyplaví při pozitivním kontaktu s druhými. Zvýšenou hladinu oxytocinu nám tedy zaručí mezilidské vztahy, trávení čas s rodinou a přáteli.
Udržujte si dobré kolegiální vztahy i vztahy s klienty, občas poskytněte pro bono službu a den zakončete meditací vděčnosti. Odměnou vám pak bude zklidněný nervový systém, snížení stresu, pocit lásky a vděčnosti.
Endorfiny – hormony aktivity
Endorfiny jsou asi nejznámější hormony štěstí. Jsou to přesně ty hormony, díky kterým jsme po cvičení plní radosti a energie. Kromě toho endorfiny navozují pocit pohody a mají antistresové účinky.
Zvýšení endorfinů nedosáhneme jen cvičením, ale také tancem, poslechem hudby anebo třeba smíchem.
A pokud nemáte zrovna energii na cvičení, zajděte si do sauny. Kromě toho, že se uvolníte a ulevíte si od stresu, po zapocení a rychlém zchlazení, vás zavalí endorfinová lavina.
Jednoduchá rada na závěr – smějte se, bavte se, hýbejte se, tančete, berte život s lehkostí a humorem. Buďte v CHILLu 🙂